Huráá! Cesta do nejpočetnější aglomerace světa aneb osobní rady…

Na dobrovolném studentském workcampu v Berlíně jsem poznal mexickou dívku Pilar, která pochází přímo z hlavního města. Pomůžeš mi s pobytem v Mexico City? Sonduji u ní na konci pobytu trochu ostýchavě. 

Před odletem

Chci předejít případným zdravotním komplikacím, a tak se informuji na nutnost očkování. Lékaři mi radí, abych začal s vakcinací již dva měsíce před vlastním odletem. Nakonec si pro jistotu doplňuji očkování proti vzteklině, žloutence typu A, tetanu, břišnímu tyfu a TBC.

Obstarávám si i cenově výhodnější letenku, neboť spadám do kategorie mládeže do 26 let. Tato skupina lidí, učitelé a studenti mohou totiž využít příznivějších cen. Sjednávám si také zdravotní pojištění, i když není při vstupu do země požadováno. Naléhavě se však doporučuje!

Mám informace, že v Mexiku je elektrické napětí v síti 110 voltů střídavého proudu, oproti českým 220 voltům! A zásuvky jsou prý ještě uzpůsobeny pro zástrčky s plochými konektory! Tuším, že by mohly nastat první problémy. Fungování holicího strojku bych oželel, ale ne už provoz nabíječky baterií pro digitální fotoaparát. Nakonec zjišťuji, že jak holicí strojek, tak i nabíječka umožňují napětí v rozmezí od 110 do 240 voltů. Utěšuji se, že díky tomu mi snad postačí zakoupit pouze adaptér. To je však jen úvaha. Chytřejší budu až přímo v Mexiku.

Konstatuji, že v Česku mexickou měnu nikde neseženu! Vezmi si sebou eura a dolary. Peníze si vyměníš až v naší zemi, radí mi zahraniční kamarádka, která ještě vše doplňuje důležitým cestovatelským údajem: mexické peso (Mex$) je k české koruně v kurzu zhruba 1:3. Pro porovnání s českými cenami, tak bude nutné vše násobit třemi.

V Mexiku můžete strávit bez víza až tři měsíce, potom je již povinné si ho obstarat.

Bláznivý sportovní sen

Když se řekne Mexico City, každému sportovnímu fanouškovi se vybaví rok 1968, kdy se letní olympijské hry konaly právě v Mexiku.

Snad si tady splním i já jeden odvážný sportovní sen. Koupil jsem si kvůli němu běžecké boty. Rád bych v tamějším teplém klimatu a vysoké nadmořské výšce zdárně dokončil svůj první maratónský běh v životě! Opravdu bláznivý sen, když ani nevím, jestli se během mého pobytu náročný běh vůbec uskuteční!  Nakonec maraton skutečně běžím, více zde: Jak jsem běžel maraton v Mexico City.

Atlantický let bez spánku                                                        

Nasedám do letadla a konečně tak začínám naplňovat už tři roky starou berlínskou dohodu. Nejdříve se dostávám z pražské Ruzyně do Frankfurtu nad Mohanem. Let malým letadlem je krátký. V Německu přesedám do jiného letadla. Létající stroj, který mě dopraví až přímo do Mexico City, je o poznání kapacitně daleko větší. Před sebou mám i delší dobu strávenou na palubě letadla. Čeká mě totiž přelet celého Atlantického oceánu.

Usedám k okénku. Místo jsem si rezervoval, abych si premiérový let řádně vychutnal. Vedle mě usedají dva mládenci: Mexičan, který si v Německu prohluboval své jazykové znalosti, a zcestovalý Švéd. Opravdu pozoruhodná dvojice. Zřejmě proto, že je tento let pro mě úplně něco nového, tak nejsem schopen vůbec spát. Ne a ne usnout! A tak se pravidelně bavím s novými zahraničním kamarády nebo jen tak poslouchám hudbu ze sluchátek, které mám jako pasažér k dispozici. Sleduji i obrazovku, která informuje o letu. Pravidelně jím. Pořizuji si snímky a stejným fotoaparátem si natáčím i krátké videosekvence. Let je přesto nesnesitelně dlouhý!

Na palubě letadla později dostávám vstupní formulář, který mě opravňuje k návštěvě Mexika. Za pomoci mexického spolucestujícího jej vyplňuji. Migrační orgány tak kontrolují, abych nepřekročil tří měsíční dobu pobytu bez víza. Na mapce informačního monitoru se letadlo už konečně objevuje nad hlavním městem. Skvělé! Stroj začíná postupně klesat. Začínám tak spatřovat obrovské plochy, které zaujímají pouze domy. Všude kam se v té chvíli dívám se nachází jen obydlené oblasti! Za nedlouho letoun definitivně dosedá na letištní plochu.

Konečně! Po 13 hodinách letu z Prahy přes Frankfurt nad Mohanem se ocitám na mexické půdě. Vykukuji z okénka. Vidím mnoho letadel a nádherné siluety hor. Přistihuji se, že nevěřím tomu, že jsem tak daleko od domova. Podle údaje z palubní obrazovky urazilo letadlo z Německa do Mexico City neuvěřitelných 9.500 km!

Napínavá celní kontrola

Hned jak přicházím do příletové haly padá na mě obrovské dusno! Najednou mám dojem, že jsem se dostal do prádelny. Teplota je totiž o poznání vyšší než na jakou jsem zvyklý. Cítím se nesmírně unaven. Zdá se mi, jako kdyby na letišti nefungovala klimatizace. Podstatnou roli však asi hraje to, že se ocitám v nezvyklé nadmořské výšce přes 2000 metrů! A poprvé v životě zažívám na vlastní kůži rovněž sedmihodinový časový rozdíl. A ještě k tomu všemu jsem nezahmouřil oči po téměř celou dobu letu. Mezitím pomalu docházím k místu, kde musím čekat v dlouhé frontě, abych se podrobil hraniční pasové kontrole. Posléze už konečně přistupuji k okénku. Najednou je vše naopak velice rychlé! V mžiku dostávám razítko a úřednice mi naznačuje, že už můžu jít.

Vyzvedávám si zavazadla. Od kamarádky však vím, že teď mě ještě čeká celní kontrola při které hodně záleží na štěstí! Každý cestující musí totiž zmáčknout tlačítko na semaforu. Padne-li červená, čeká ho prohlídka. Ukáže-li se zelená, může bez jakékoliv osobní kontroly projít! Doufám, že disponuji šťastnou rukou. Pozoruji ženu přede mnou. Rozsvěcuje se jí červené světlo! Odstupuje na stranu. Teď se přibližuji ke „kritickému“ místu já. Uvažuji, že pravděpodobnost, že by se dvakrát po sobě objevila nepříjemná barva, je asi hodně malá. Ale člověk nikdy neví. A tak i přesto s obavami mačkám na tlačítko! Vteřina napětí. Fuj! Mám obrovské štěstí, neboť se rozsvěcuje vytoužená zelená. Hurá! Můžu v klidu jít, aniž bych musel po vysilujícím letu vyndávat věci ze zavazadel.

Definitivně vycházím z uzavřených prostor. Dostávám se za dveře, které oddělují pasažéry od okolního světa. Obrovská zavazadla vezu na vozíku před sebou. Rozhlížím se. Všude kolem je spousta lidí. Každý na někoho čeká. Snad se i já dočkám své kamarádky? Hola! Ozve se z davu. Zničehonic stojí vedle mě Pilar. Dozvídám se, že nepojedeme metrem, ale cestu nakonec absolvujeme autem. Druhá varianta je pro mě teď daleko přijatelnější.

Moctezumova pomsta: postrach cizinců

Vyjíždíme do obrovské aglomerace. Unaveně pozoruji nové prostředí. Za pár minut jízdy jsme již před rodinným domem. Sotva vylézám z auta! Jsem natolik vysílený, že pro dnešek jdu po krátké sprše raději okamžitě spát. Potřebuji totiž dospat časový rozdíl a nashromážděnou únavu z letu. Po vydatném spánku se probouzím až druhý den ráno. Chvíli mně trvá než si uvědomuji, že nejsem ve své posteli, ale že jsem na druhé straně zeměkoule! Vstávám. Za moment se domlouvám s Pilar, že až se vrátí odpoledne ze školy, že bychom mohli vyrazit na první prohlídku města. Sám si na ni totiž netroufám. A tak čekám v domě a raději si čtu nějaké zajímavosti o Mexiku.

Dozvídám se, že podle pověsti můžu očekávat, jako všichni zahraniční turisté, problémy zažívacího ústrojí. Jde prý o trest seslaný mexickými bohy na všechny Cortésovy evropské následovníky! Ve skutečnosti se však ale organismus musí přizpůsobit novému typu stravy. Nepříjemné stavy žaludku totiž údajně způsobuje především více kořeněná strava. Ať už je příčina jakákoli, přeji si, aby se mi tzv. Moctezumova pomsta vyhnula obloukem.

Hlavní město vzniklo podle pozoruhodné legendy

Dočítám se, že Mexico City je údajně nejstarším městem na západní polokouli, které bylo neustále obýváno! Středoamerické město vzniklo dle následující legendy: Aztékové, sami se nazývali Mexikové, byli chudým kmenem, který přišel ze severu. Bůh války Huitzilopochtli jim nařídil, aby vystavěli své hlavní město na místě, kde naleznou orla sedícího na kaktusu jak požírá hada. Po letech putování a hledání země zaslíbené dorazili kolem roku 1345 až k jezeru Texcoco. A zmiňovaný výjev uviděli přímo na ostrůvku uprostřed mělkého jezera! Mexikové uposlechli svého boha a začali se postupně usidlovat. Později postavili rákosové ostrůvky připevněné k jezernímu dnu kmeny stromů. Postupně vybudovali Tenochtitlán, hlavní aztécké město, které stálo původně na stejném místě jako střed dnešního hlavního města Mexika - Mexico City. Odtud pak kmen zahájil pozvolna program expanze. Aztékové potom dokonce vytvořili jednu z největších říší světa! Vše ukončil až španělský dobyvatel Hernán Cortés v roce 1521. Část pozoruhodné legendy o založení hlavního města je základem motivu s kaktusem, orlem a hadem, který tvoří střed mexické vlajky či se objevuje na všech mexických mincích.

Neuvěřitelný počet obyvatel

Španělský název města Ciudad de México se v zahraničí a tedy i v Česku tolik nepoužívá. Město je spíše známé pod anglickým překladem Mexico City. Místní obyvatelé jej nazývají pouze México. Později slýchám i výraz El D.F. - Distrito Federal (Federální okres). Mexico City je metropolí Spojených států mexických, nejjižnější země severoamerického kontinentu. V celé zemi žije kolem 100 miliónů obyvatel. Jen v hlavním městě a navazujících předměstí však žije neskutečných 25 miliónů lidí! Tím se řadí k nejpočetnějším městským oblastem na světe.

Mexico City je rozděleno na delegace. V rámci Federálního okresu žije v 16 delegacích okolo 15 miliónů obyvatel. Zbývajících 10 miliónů lidí bydlí na předměstích hlavního města, přesněji v Estado de México (Stát Mexiko) v 6 oblastech podobným delegacím, které se nazývají municipios. V porovnání s celkovým počtem obyvatel České republiky jsou to neuvěřitelná čísla. A já ještě k tomu pocházím z jihočeského Písku, z města, ve kterém žije jen 30 tisíc obyvatel!

Nákup adaptéru

Uvědomuji si, že musím ještě vyřešit problém s odlišnou zásuvkou! Mezitím přišla Pilar ze školy, a tak jí to pro jistotu připomínám. Za pár minut už vyrážíme do prodejny. Beru si raději i kabel s českou koncovkou. Prodavač mi ukazuje různé transformátory. Chce asi vydělat. Zdůrazňuji mé mexické tlumočnici, že mi zřejmě postačí pouze adaptér. Po pár vteřinách mi obchodník předkládá nějakou jinou “malou černou věc“. Koukám na ni trochu nedůvěřivě. Nasazuji ji na koncovku z Čech. Vše pasuje! Ale jestlipak to je také funkční? Po návratu z obchodu v domě raději ihned zkouším holicí strojek i nabíječku. Oba přístroje bez problémů fungují! Jsem tak rád. A stálo mě to jen 5 pesos, což je přibližně 15 českých korun! A teď konečně můžeme vyrazit na první prohlídku města…

Jak jsem viděl Mexiko aneb tři měsíce v Mexico City a okolí